Cesta na učitelskou pláž

Ještě před několika měsíci jsem netušila, co znamenají pojmy jako webhosting,  smartkampaň či sidebar. Ani ve snu jsem si nepředstavila, že sama dokážu vytvořit webové stránky, založit si blog a napsat eBook 3 kroky ke zkrocení džungle před tabulí.

Stačilo osm týdnů online kurzu a nejen že jsem zvládla výše zmíněné, ale velký posun nastal i v mém způsobu přemýšlení o dalším profesním životě.

A ještě třešnička na dortu! Má snaha v kurzu byla oceněna a umístila jsem se mezi TOP 10 Plážové výzvy a jako host se zúčastnila webináře Stáni Mrázkové.

Záznam vysílání si můžete pustit ZDE>>.

Čas je velmi relativní komodita

Do kurzu Podnikání z pláže Stáni Mrázkové jsem se přihlásila doslova za pět minut dvanáct. Vlastně jsem to vůbec neměla v plánu. Ne že by mě obsah kurzu nezajímal. Podnikání na internetu má dnes jistě zelenou a i já bych ráda cestovala a pracovala na pláži (alespoň té pomyslné). Největší překážkou na cestě se stal potřebný investovaný čas. Kde já bych se dvěma malými dětmi vzala 15 až 60 minut denně! Kdybych tak věděla…

Můj nový projekt mě naprosto pohltil. Těšila jsem se na každý den kurzu, který bude posouvat moje snažení vpřed. Ujasnila jsem si, čemu bych se ráda do budoucna věnovala. A nejen to, dala jsem svým snům a představám reálný rozměr. Vznik blogu a eBooků je toho důkazem… Nejraději bych se ponořila do práce a věnovala jí veškerý svůj volný čas.

Ale ouha! Kde vzít volný čas? Od rána do večera na nohou, běhání kolem dětí, praní plen, vaření, koupání, uspávání… Nikdy nekončící kolotoč. Naštěstí i pouťové atrakce se přece jen někdy zastaví a stejně tak i já našla čas ve večerních hodinách, ačkoli jsem se okrádala o drahocenný spánek. Zjistila jsem, že když mě něco baví, nepotřebuji osm hodin spánku. Naopak se mi stávalo, že myšlenky byly natolik rozvířené, že mi nedopřály spánku ještě dlouho poté, co jsem unavená ulehla pod peřinu.

Přes den jsem už plánovala, co vše večer zvládnu a nemohla se dočkat, až usednu k počítači a prsty se rozeběhnou po klávesnici. Nadšení z práce je tak báječný pocit, který bych si přála zažívat každičký den.

Vyřčený závazek

Věřím, že mé sny a vize nezůstanou jen v podobě myšlenek. Myslím, že když jsou vysloveny nahlas, nabývají hmotnější povahy a stávají se i určitým závazkem. Proto i já bych své vize ráda vyřkla. Ač je sami neuslyšíte, vězte, že je práve čtu nahlas:

Mým cílem je poskytovat  pomoc a podporu učitelům, aby nemuseli řešit opakující se problémy s kázní.  Budu bojovat pod jejich vlajkami…Psát články na blog, eBooky i tištěné knihy, natáčet audia a videa, pořádat živé semináře, připravovat online kurzy.   A také vést budoucí pedagogy a samozřejmě učit, ideálně na jedné nově vznikající alternativní škole v našem městě.

Děkuji své rodině

Ráda bych na tomto místě věnovala pár řádků své rodině.

Velký dík patří zejména mému muži, který mě plně podporuje, toleruje mé ponocování, ochotně mi zapůjčuje svůj notebook a hlavně mi důvěřuje a oceňuje mé snažení!

Poděkovat musím i svým dvěma dcerkám za trpělivost, když večer odcházím od jejich postýlek, odháním je od pohádky a je na mne vidět nervozita pramenící z pocitu, že bych část dne ráda věnovala také něčemu méně roztomilému, upatlanému a mnohem méně důležitému, než jsou ony samy :-).