Mobilní revoluce

Znáte to.. Ráno pospícháte do práce a kontrolujete obsah kapes či zavazadel. Klíče, peněženka, MOBIL!

Odejít z domovních dveří bez těchto tří věcí nám připadá nemožné. Klíče jsou nutnost, absence peněženky nám může znepříjemnit den a zapomenutý mobil? Bez něj se cítíme nesví.

Vzpomínáte ještě, jak jsme jen mohli přežít časy bez mobilního signálu?

Co když… se nic nestane?

Také jsem trochu v napětí, když nemám tu malou krabičku u sebe. Co když se zrovna něco stane dětem a budu muset zavolat záchranku. Co když jsme se špatně domluvili s manželem a nikdo nevyzvedne dcerku ze školky. Co když nebudu stíhat a přijdu na domluvenou schůzku pozdě. Co když…

Pak jsou ale chvíle, kdy se velmi ráda vědomě vydávám na procházku bez telefonu, kdy vyrážím na nákup a nic mě netíží v kapse, kdy s úlevou vyjedeme na kolech do přírody a užíváme si pípání živých tvorů. Kdy zásadně neupřesňuji, zda platí domluvený čas setkání s kamarádkou. Jaká ÚLEVA!

Závislostí k demenci

Ano, troufám si tvrdit, že ještě nepatřím mezi závislé! Jsem ráda, že moje předpotopní Nokia mi umožní volat a psát esemesky. Někdy i vyfotí nekvalitní snímek a asi bych si mohla zahrát pár jednoduchých her… Ale VÍC NIC! Žádná videa, internet, aplikace. To vnímám jako velkou výhodu nejen jako matka dvou malých dětí sápajících se po všem, co svítí a vydává zvuky.

Navíc raději komunikuji tváří v tvář a efektivně. Považuji tento způsob za osobnější a přirozenější.

A můj poškrábaný starý telefon mi pomáhá vyhnout se demenci. Nevěříte? Přečtěte si knihu Digitální demence :-).

Dozvíte se v ní o celé řadě výzkumů, které dokládají, že technika nepomáhá jednoznačně zvýšit vzdělanost či nerozvíjí dovednosti žáků lépe než jiné pomůcky. Že tablety do škol přináší zhoršení studijních výsledků a interaktivní tabule jsou jen hezkou ozdobou třídy. Že žádná technika nás nenaučí efektivně komunikovat lépe než interakce s okolím.

Dočtete se zajímavé informace o výzkumech na poli neurofyziologie. Poutavé jsou například výzkumy paměti u londýnských taxikářů, kteří nepoužívají navigaci GPS. Zaujal mě také, jaký vliv má na rozvoj mozku  počítání na prstech.

Číňané si při počítání na prstech vystačí až do deseti s jednou rukou. Zapojují tedy při počítání obě hemisféry jiným způsobem než my :-).

V knize je také hezky poodkryto zákulisí sociálních sítí v životě mladé generace. Můžete se zamyslet nad tím, zda se řadíte mezi tzv. multitaskery neboli lidi, kteří vyřizují mnoho úkolů najednou. Stává se vám také někdy, že pracujete na počítači, zároveň posloucháte hudbu, píšete sms zprávu a k tomu ještě pročítáte článek v časopise :-)?

Technologie představují kontroverzní téma, které otvírá diskuzi o dopadu přetechnizovaného světa na celé generace lidí. Je plná emocí, protichůdných názorů a peněz. A každý musí zvážit, nakolik se nechá ovlivňovat digitálním světem virtuální realitou.

“Droga” ve škole

Musíme si přiznat, že řada lidí je na mobilech závislá. A vidím to i ve škole.

Studenti jsou bez telefonu nervózní, někteří ho vyžadují mít na lavici v době výuky pod záminkou sledování času. Avšak ani po instalaci nástěnných hodin do všech tříd se počet barevných krabiček na lavicích nezměnil. Při sebemenším oživnutí jejich přístrojů, následuje neuvěřitelně pohotová reakce v podobě zkušeného vyťukávání na displej. Takovou rychlost bych ocenila i při školních aktivitách :-).

O přestávce si studenti příliš nepovídají, sedí v lavicích se zrakem upřeným na displej mobilního telefonu či monitor laptopu. V případě skupinové aktivity jde nejčastěji o pouštění písniček a videí na youtube. A to se nezmiňuji o rizicích kyberšikany (s ní jsem se naštěstí ve své praxi nesetkala).

Mobily jsou tématem svárů na školách. Upravují se kvůli nim školní řády, zavádějí tresty a nastavují nové hranice. Tato opatření mají celou řadu podob. Od úplného zákazu až po volnější využívání.

Na naší škole mají studenti velkou možnost ovlivňovat dění a sestavování pravidel, snažíme se tak s nimi posilovat partnerské vztahy. A co se mobilů týče, donedávna platilo, že musí mít vypnuté hlasité vyzvánění a pokud není učitele dovoleno, o hodinách jej nebudou používat. Jak prosté, ale bohužel neúčinné opatření, které dávalo spoustu svobody, ale zároveň možností zneužívání.

A tak se i přes nesouhlas studentů pravidla zpřísnila stejně jako systém postihů. Před tímto rozhodnutím ale předcházela diskuze učitelů při hledání optimálního řešení.

Mobilní svár

Jaké máme možnosti? Trošku jsem zapátrala a našla celou škálu školních pravidel.

A) Volné pole působnosti

V ideálním případě může student mobil používat dle svého uvážení kdykoli, kromě jasně vymezených činností jako je psaní testu či zkoušení. Mobily musí být přepnuty na tichý režim a jejich uživatel během vyučování plní všechny studijní povinnosti a věnuje se činnostem v hodině.

B) Řetězení pravidel

Mobil může mít student u sebe v tašce s vypnutým vyzváněním. V případě jeho nepovoleného používání hrozí:

1. zabavení přístroje učitelem s tím, že vyzvednout si ho mohou jen rodiče;
2. zabavení přístroje učitelem a vrácení na konci hodiny;
3. postih v podobě zápisu do ŽK, nahlášení porušení třídnímu učiteli či jiný způsob záznamu prohřešku, v případě opakovaného porušení následují další výchovná opatření (napomenutí, důtka apod.);

C) Přísná prevence

Existují i možnosti preventivních opatření, kdy student mobil odloží na určené místo.

1. uzamykání mobilů do schránek či jejich předání pověřené osobě (školník) před začátkem vyučování;
2. odevzdání zařízení učiteli na začátku hodiny;
3. odložení telefonů do připravených přihrádek před každou hodinou.

Takovéto formy prevence s sebou nesou řadu rizik. Kdo např. zodpovídá za odevzdané či odložené telefony? Bude mít učitel dost času a energie neustále je vybírat a vracet žákům?

Bludiště možností

Najít optimální řešení není jednoduché. Proto mě lemi  zajímá, jak řešíte toto ožehavé téma u vás ve škole..

Pro řadu učitelů je kontrola důsledného dodržování pravidel vyčerpávající a cítím to také tak. Řešení přestupku často naruší průběh hodiny, zpřetrhne nit myšlenky, či nepříjemně změní atmosféru ve třídě.

Přesto věřím ale, že se nám společně podaří najít optimální řešení, které bude vyhovovat studentům, učitelům i rodičům, a zamezíme tak negativním dopadům používání mobilní techniky ve školách.

Budu moc ráda, pokud se s námi podělíte o vaši zkušenost ze školy či popíšete osvědčené postupy vaší školy na  :-).