Učitelské abrakadabra

Také jste někdy toužili získat aspoň na chvíli kouzelnické schopnosti? Jak jednoduché by bylo přijít do třídy, mávnout kouzelnou hůlkou a pronést čarovnou formulku. Rázem by se žáci začali zajímat o dění ve třídě, nadšeně by se pouštěli do plnění zadaných úkolů, hledali by neobvyklá řešení, pomáhali si a spolupracovali…

Věřte nevěřte, taková kouzelná formulka existuje a já Vám ji ráda prozradím. Dlouho jsem po ní pátrala a nakonec ji po dlouhých letech opravdu našla. Poslouchejte dobře:

Než ji vyzkoušíte v praxi na svých žácích, je potřeba ještě prozkoumat význam čarovných slov.

Že jim nerozumíte? Zavání to latinou… Ale kde jsou ty časy deklinací a konjugací? Nebojte, není třeba absolvovat kurz latinské gramatiky. Postupně se společně podíváme, co se za jednotlivými částmi zaříkání skrývá.

MOVERE – rozhýbejme žáky!

Latinské sloveso „movere” znamená pohybovat se a asi Vás napadne hned několik pojmů od něj odvozených jako nemovitost či být movitý. Slova i pro učitele jistě zajímavá, naším hledaným pojmem je ale MOTIVACE. Uvedení do pohybu, odstartování, vybuzení k činnosti…

Vhodně motivovat žáky a nadchnout je pro učení je důležitou dovedností, ale i velkou výzvou pro každého učitele. Pokud to učitel umí, zvyšuje významně výsledky učení a zároveň eliminuje kázeňské problémy ve třídě.

Jak to ale udělat, aby se žáci s chutí pustili do činnosti, práce je bavila a úkol dokončili?

Jsem přesvědčena, že pokud bude činnost smysluplná, zajímavá, propojená s životem mimo školu a žáci pocítí, že by se jim získané zkušenosti mohly někdy hodit, dají se sami „do pohybu”.

Šest kouzel – to poslední je mé oblíbené

Ráda se s Vámi podělím o 6 námětů, jak učinit výuku zajímavější a pro žáky poutavější. Představím Vám několik osvědčených nápadů, které můžete použít na jakékoli vyučované téma. Vezměte svoje téma a zasaďte ho do uvedené metody. Uvidíte, že i nezáživná látka se promění v zábavné vyučování.

Uvedené aktivity se mohou stát náplní celé hodiny či jen drobné úvodní aktivity. Seřadila jsem je od nejjednodušších a nejméně časově náročných až po ty složitější a náročnější. Každý námět je propojen s praktickou ukázkou a řada z nich je inspirována metodami kritického myšlení.

1) Zapojme smysly

Proč ve výuce stále používat pouze zrak a hmat? Nalezněme aktivity,při kterých můžeme zapojit i další smysly.

Zapojme více sluch. Pusťe žákům píseň (mé oblíbené jsou písně od Z. Svěráka a J. Uhlíře – naleznete v nich řadu zajímavých podnětů a témat – např. Jaro dělá pokusy – žáci vypisují názvy jarních rostlin), státní hymnu, zvuky zvířat či věcí, které nás obklopují. Ukázku hodiny s využitím zvuků ptáků a následující práce ve dvojicích si můžete přečíst zde>>. Někdy i ponoření do ticha může být inspirativní.

Také čich nás může provázet při učení. Nevěříte? Existuje spousta voňavých předmětů, které lze při výuce využít. Přírodniny, byliny, koření, dřevo a předměty z něj vytvořené, éterické oleje, starožitnosti… Já miluji vůni knih, tu můžeme využít snad v každém vyučovaném předmětu. Jaká je ta Vašemu nosu oblíbená vůně?

A co v hodinách něco ochutnat? V přírodovědných předmětech se tato možnost přímo nabízí, ale co v těch ostatních? Co si při pasní slohové práce na téma zážitek z dětství připomenout chuť lentilky? V matematice rozkrájet na osminy svačinu a sníst ji, v zeměpise ochutnat ovoce exotických zemí, v tělocviku vyzkoušet účinek hroznového cukru na rychlost běhu. Možností je neuvěřitelně mnoho.

2) Pětilístek

Tuto metodu lze využít jako úvodní aktivitu či závěrečnou sloužící k reflexi. Žáci vytvoří pětilístek na zadané téma. Vypracovávat ho mohou na připravené řádky, do kresby pětilístku či do jiného vhodného zobrazení.

Metodu si představíme na příkladu zvířete. Na první řádek žák napíše název vybraného živočicha, na druhý 2 přídavná jména, která ho vystihují a jako první ho napadnou. Na třetí řádek napíše 3 slovesa, na další vytvoří větu o 4 slovech a na poslední navrhne nový název pro zvíře (příp. synonymum)

3) Podívejme se na svět ze šesti stran

Hoďme si „kostkou” a prozkoumejme různé úhly pohledu na probírané téma. Žáci volným psaním (přilož hrot tužky k papíru a bez zastavení piš) zpracovávají zadání jednotlivých „stran” kostky. Každé „straně” se věnují 2-3 minuty. Nahlédněte do přípravy hodiny na téma Sovy a dravci>>.

1. Popiš – napiš, jak to vypadá navenek, co vidíš, když se na to díváš.
2. Porovnej – napiš, čemu se to podobá a čím, od čeho se to liší.
3. Asociuj – napiš, jaké vzpomínky se ti vybaví, když na téma myslíš; pocity, vjemy, zážitky.
4. Aplikuj – napiš, k čemu se to používá nebo k čemu by se to použít dalo.
5. Analyzuj – napiš, z jakých součástí se to skládá, z čeho je to udělané, jaké jsou vztahy mezi složkami tématu.
6. Vyhodnoť – napiš, co je na tom podle tebe dobrého, a proč, a co na tom zas tak dobrého není, a proč.

4) Detektivní vyšetřování

Děti si rády na vlastní kůži zkouší různé role ve společnosti, objevují vlastnosti pohádkových postav či odhalují výhody a nevýhody vykonávání nejrůznějších povolání.

Proč si při vyučování nezahrát třeba na detektivy, hledat po třídě indicie a pátrat například po příčinách a důsledcích našeho chování? Příklad motivační části na téma vandalismus naleznete zde>>.

5) Skládankové učení

Velmi zajímavou a přínosnou zkušeností je skládankové učení. Děti se při ní naučí zjišťovat nové informace, předávat je ostatním i aktivně naslouchat.

Žáci vytvoří domovské skupiny. Každý člen domovské skupiny se později stane expertem na určitou část studovaného tématu. Experti na stejné téma vytvoří skupinu expertní a společně studují zadané materiály. Poté se navrátí do svých domovských skupin, kde postupně experti informují ostatní členy o nastudované problematice.

Jak využít tuto metodu na tématu státních symbolů se můžete podívat tady>>.

6) Čtyři rohy

Aktivita vhodná pro evokaci, předávání informací i zpětnou vazbu. Nakoukněte do přípravy na hodinu biologie, v níž hlavní roli hráli plazi>>.

Rozdělíme žáky do 4 skupin (po 6 – 7 členech), každá skupina se přesune do jednoho rohu třídy, kde visí velký papír. Úkolem každé skupiny je napsat na papír co nejvíce poznámek o uvedené skupině plazů (želvy, krokodýli, ještěři, hadi). Na práci má skupina 5 minut (použití zvukového signálu – např. zvoneček), poté se přesune k druhému listu, kde si přečte poznámky předchozí skupiny, připíše k nim otazníky (u „nevěrohodných” informací) či otázky, na které by rádi znali odpověď. Připíše další informace, které na listu chybí. Po 5 minutách se posune k dalšímu listu se stejným úkolem a poté k poslednímu. Nakonec se vrátí ke svému původnímu listu.

Každá skupina si pročte doplněné informace na svém původním listu papíru, zaměří se na otazníky (značka – otazník) u informací, které je třeba ověřit (v encyklopediích či na internetu). Pokusí se najít odpovědi na otázky ostatních žáků (značka – hvězdička).

Žáci si v každé skupině rozdělí role: písař, mluvčí (1 – 2 žáci), zapisovač na tabuli, hledač informací (1 – 2 žáci) a tazatel. Žáci mohou začít vytvářet shrnující prezentaci pro ostataní spolužáky. Kompletní přípravu tématu můžete nalézt zde>>.

MOVERE, COMMUNICARE, PACTIO!

Vyzkoušejte první část učitelského „abrakadabra” a nechte se inspirovat mými oblíbenými motivačními aktivitami. Přeji hodně úspěchů a těším se na Vaši zpětnou vazbu.

A co další části kouzelnické formulky? O tom více v příštím článku :-).