Už je to téměř měsíc, co se dveře škol uzavřely. Žáci se vzdělávají doma a učitelé objevují možnosti výuky na dálku.
S řadou pedagogů jsem v kontaktu, navzájem si sdílíme pozitivní zkušenosti a náměty do výuky. Probíhají pravidelné konferenční hovory učitelů a s některými kolegy a kolegyněmi si telefonujeme. Někdy o práci, jindy o životě, ale vždy cítím velkou podporu a naději… A za to jsem neskonale vděčná.
Děkuji všem učitelům za to, že dělají v tuto chvíli to nejlepší, co umí.
A také děkuji za jejich ochotu učit se novým věcem – od technických záležitostí až po přemýšlení nad smysluplností zadávaných úkolů.
Velkou příležitost vidím v nabízení možnosti výběru činností nebo témat. Žák se může sám rozhodnout, co ho láká a čemu má chuť se věnovat.
Spuštění vnitřní motivace totiž bývá klíčové. Děti se pak pouštějí do vlastních projektů a učí se zcela svobodně a na základě svého zájmu. Povzbuzujme děti v jejich bádání a podpořme jejich vnitřní zájem. Možná právě teď mají příležitost pátrat po svém skrytém potenciálu.
Nabízí se i řada příležitostí pro učitele. Období nouzového stavu může být prostorem pro změnu. Změnu čehokoli, co cítíme, že by nám mohlo být užitečné. A navíc bez spěchu a tlaku každodenního života, který se může stát v běžném koloběhu odrazujícím faktorem.
Takovou příležitostí může být rozečtená kniha, webinář na zajímavé téma, nebo třeba online kurz. A co teprve JARNÍ VÝZVA!
Už delší dobu se mi v e-mailové schránce objevují otázky ohledně spuštění online kurzu 5 neděl v džungli před tabulí, či možnosti hrazení kurzu školou v rámci dlouhodobého vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Dokonce už je vyplněno několik přihlášek, což mě velmi těší a zároveň utvrzuje v předpokladu, že teď je ten správný čas na nové výzvy.
Více o online kurzu se dozvíte zde >>.
Jarní kurz byl jiný, než v obvyklých jarních a podzimních vlnách, protože bezprostředně a přímo nenavazoval na každodenní realitu, kdy si můžeme získané zkušenosti zkoušet hned ve školní třídě.
Ale jsem si jistá, že spojitost s praxí lze ověřovat i jinde. Co třeba se členy rodiny při „běžné“ komunikaci, při motivování vlastních dětí ke „školní“ práci nebo při komunikaci se žáky na dálku?
Potvrzuje mi to i paní učitelka Jana K. v textu svého e-mailu, kde reaguje na nastalou situaci:
Ve zpětné vazbě, kterou dávám teď po internetu žákům, procvičuji efektivní komunikaci – nepoužívat negativní věty, popisovat skutečně, co žák udělal – jeho úkol ne žáka. Ze začátku to bylo pro mě docela složité se jasně vyjádřit, upozornit na chyby, ale přesto žáky motivovat a ocenit. Úžasné bylo i zjištění, že vyučovat jde jinak než v lavicích a pokud si učitel stanoví pravidla a cíle – docela to u většiny dětí funguje.
Principy jsou totiž stejné ve škole i doma, v bezprostředním kontaktu i na dálku. A nucená distanční forma nácviku může přinést i jiné benefity jako například:
Tak co říkáte? Využijeme příležitostí, které nám tato doba nabízí?
Užívejme si každého dne s lidmi v našem blízkém okolí i s těmi na dálku za monitory počítačů a displeji telefonů.