3 TOP grafické organizéry

Mám ráda grafické organizéry, schémata, myšlenkové mapy a diagramy. A ráda je zařazuji do výuky. Nejde jen o zpestření a zábavu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mohou být prima ledolamkou, pomohou nám zpracovat informace z textu, srovnat si myšlenky nebo je využijeme při závěrečné reflexi.

Myšlenkovým mapám se věnuje samostatný článek. Ale tentokrát bych pro vás měla tři náměty na další metody, které se mohou hodit třeba na závěr školního roku.

Rybí kost

Metoda rybí kosti mě zaujala svým poutavým vzhledem a jednoduchou formou. Ráda ji využívám pro evokační část hodiny a často se k ní pak vracím na konci výuky při reflexi.

Stačí kus papíru nebo sešit, tužka a žáci se mohou pustit do práce. Nejprve je potřeba si načrtnout rybí kostru a poté k jednotlivým kostem dopisovat otázky. Některé části kostry už mohou mít předepsaná tázací zájmena, jiné můžeme ponechat volné pro libovolné otázky.

Schéma rybí kosti využijeme při nácviku kladení otázek, přemýšlení nad probíraným tématem nebo při opakování.

Naposledy jsem rybí kost zařadila při pátrání po „tajemném“ předmětu. Žáci dostali na stůl předmět (tavná pojistka) a měli za úkol napsat všechny otázky, které je napadají a týkají se předmětu. Poté si přečetli text, zaznamenali informace do Vennova diagramu (viz níže) a v závěru na otázky odpovídali. Po nezodpovězených otázkách jsme pátrali na internetu nebo se na ně snažili najít odpověď společně.

Kruhové diagramy

Vennovy diagramy ve svých hodinách často používám při práci s textem, opakování a dokonce je zařazuji i do písemných testů.
Děti je mohou vyplňovat samostatně, ve skupinách, anebo mohou diagramy kolovat po třídě s úkolem dopsat informace, které v nich chybí.
Pro menší děti volíme dva kruhy, starší žáci či studenti se mohou pouštět i do složitějších variant.

Kružnice pro diagramy je potřeba nakreslit nebo narýsovat co největší (ideálně na papír A4). Pro práci ve skupině se mi osvědčilo je připravit na velké flipové papíry a obkreslit barevně tvar větší misky nebo talíře.

Úkolem je hledat společné a odlišné znaky podle zadání. V hodině fyziky může zadání vypadat třeba takto:

Skládanka

Na internetu jsem nedávno objevila zajímavou skládanku a napadlo mě využít ji ve výuce občanské výchovy. Místo souhrnného testu z občanské výchovy jsem žákům zadala úkol sestavit skládanku jejich osobnosti a vyplnit ji obsahem probíraného učiva s využitím svých poznámek ze sešitu.

Skládanky se dají využít nejen pro opakování, ale také pro záznam zjištěných informací, zobrazení tématu, nebo zaznamenání nápadů.

K výrobě skládanky jsou potřeba tři papíry A4, nůžky, lepidlo a psací potřeby. Základ tvoří tři čtverce, které poskládáme a slepíme k sobě. Pak už stačí jen specifikovat zadání a bílé papíry se začnou plnit pojmy, větami, obrázky a grafickými prvky. Fantazii se meze nekladou.

Pro hodnocení jsem využila kritéria, která jsme společně s žáky sestavili. Žáci se tak mohli partnersky zapojit do sestavování způsobu hodnocení.

Každý člen třídy si poté vylosoval skládanku spolužáka a měl příležitost odhalit, o koho se jedná, a vyplnit tabulku hodnocení. Sebehodnocení provedl i autor skládanky. Obě dvě hodnocení na závěr posloužila k porovnání obou náhledů (autora i hodnotitele) a odvození známky.

Věřím, že grafické organizéry najdou uplatnění i ve vašich hodinách a moc ráda uvítám vaše nápady nebo zkušenosti. Společně je můžeme sdílet dole v komentářích.